Křupani a jiní burani

09.12.2017 18:40

    Znáte to. Když mluvíme, volíme slova zcela automaticky, jen občas se zarazíme a musíme hledat vhodný termín. Totéž při čtení: vnímáme slova zcela automaticky, ale občas nás nějaké, třeba i běžné slovo náhle zarazí a začneme o něm přemýšlet.

    Stalo se mi to nedávno při čtení jedné básně (Michael Fournier: Einstein v metru). V krásném dvojverší „Jsem křupan, kterému vypadly vidle / před tvojí neslýchanou krásou“ mě ohromilo slovo křupan. Ne že by se tam významově nehodilo, ale přece jen… tak nevznešené slovo ve vznešené poezii? Neznám anglický originál básně, jen z různých pramenů vím, že by tam mohl být některý z výrazů boor, bumpkin, hayseed, hick, hillbilly, nerd, yokel, možná i loser či kdovíjaký jiný. Když přejdeme do češtiny, máme rázem taky přehršel možností. Vedle zde nepatřičných neutrálních výrazů venkovan, vesničan, zemědělec, rolník, sedlák, ba i hospodář, statkář, farmář lze volit příhodnější výrazy vidlák (který by se ovšem na toto místo kvůli vidlím na konci verše nehodil, zrovna tak jako řupoň, což je zase výraz z moravského nářečí), balík, buran, lonťák, skoták, bagoun, hnojař, balvan, lopata, možná i primitiv, omezenec nebo chrapoun – ale ten už zase otevírá další, trochu jinou řadu významem podobných či totožných slov: mamlas, hrubec, hrubián, hulvát, g/k/robián, dacan, surovec, nevychovanec, neotesanec, neomalenec, nadutec, nafoukanec, domýšlivec, ale i dřevo, dřevák, nemotora, nešika, nemehlo, poleno (a Patrik Ouředník ve svém Šmírbuchu jazyka českého dodává: lopaťák, kufr, levington, pohráblo, vohráblo, zmrsklina, pougřil, kurvák, plavec na Volze)… Ale to už jsme se od onoho prvotního verše dostali dost daleko, i když je jasné, že předložené nahromadění výrazů je hodno Mistra Karla Čapka z jeho skvělých pohádek.

    Jisto je, že slovo křupan vzniklo z praslovanského krupъ, tj. hrubý, drsný; od toho je staročeské krupec, krupan – křupan a přesmykem chrapoun. Podobný původ má i slovo buran – ze staročeského búr (vzniklo z německého bür/e/, tj. soused, sedlák, hrubý člověk), což byla potupná přezdívka sedláků.

    Mimochodem, podobný původ mají i buráky, odvozené od pojmenování Búr, Búrové (z nizozemského boer – sedlák); tak se nazývali převážně holandští stoupenci reformních směrů křesťanství, kteří se usadili v Jižní Africe a na přelomu 19. a 20. století vedli dvě války s Angličany, během nichž se k nám začaly dovážet arašídy – luštěnina nepřesně označovaná jako burské oříšky.

    Řada cizo- i tuzemských pojmů bür/e/, boer, boor, Búr, burák, buran je dosti výmluvná. Překladatel Fournierovy básně Petr Mikeš však prozřetelně použil výraz křupan. Dobře udělal.

MICHAL ŽÁK