aneb Brněnská kardiologie je na evropské úrovni

    Fakultní nemocnice Brno (FNB) se svými bezmála 2 100 lůžky je druhá největší nemocnice v ČR. Poskytuje vysoce specializované služby pro pacienty všech věkových skupin z Brna, Jihomoravského kraje, částečně z krajů Vysočina, Zlínského a Olomouckého. Nemocnice ročně ošetří více než milion pacientů, z nichž 75 000 je hospitalizováno. Její areál se nachází stranou ruchu centra města v klidné čtvrti Bohunice.

    Nemocnice vznikla v prostorách městského chorobince, který byl vybudován v době první republiky. Současnou podobu s dominantní sedmnáctipodlažní centrální budovou, jejíž výstavba trvala dvacet let, komplex získal na konci roku 1989, kdy začala pracovat většina ze současných jedenácti klinik. Výstavba dalších pracovišť pokračovala v devadesátých letech i po roce 2000. Stavební ruch zasáhl v posledních letech i bezprostřední okolí FNB. Vyrostly zde Univerzitní kampus, budovy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a řada dalších pracovišť navazujících na činnost fakulty či nemocnice. Komplex FNB vznikl sloučením čtyř nemocnic – bohunické, dětské nemocnice v Černých Polích, porodnice na Obilním trhu a léčebny dlouhodobě nemocných v Bílovicích nad Svitavou. Ta bohužel pro špatný technický stav budovy musela být zrušena a její kapacita výrazně chybí.

    I když počtem lůžek nepatří k největším, svými výsledky a významem patří k evropské špičce Interní kardiologická klinika (IKK) Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty MU, která je součástí Komplexního kardiovaskulárního centra Brno. Vedle běžné péče o pacienty s kardiovaskulárními a interními nemocemi se na klinice podařilo během téměř třiceti let vybudovat mnoho specializovaných a superspecializovaných kardiologických programů. K těm nejdůležitějším patří intervenční kardiologie, invazivní arytmologie, akutní kardiologie, neinvazivní kardiologie, program diagnostiky a léčby vrozených srdečních vad, závažné hypertenze, srdečního selhání a angiologie.

    „V roce 2017 bylo na IKK hospitalizováno téměř 4 500 pacientů a 50 000 bylo vyšetřeno nebo ošetřeno ambulantně, což naši kliniku řadí mezi významná česká i zahraniční centra,“ konstatuje vedoucí lékař intervenční kardiologie doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI. Jak dále uvedl, o progresivním směřování kliniky dobře vypovídá i fakt, že již téměř patnáct let je část superspecializovných výkonů prováděna bez tradiční hospitalizace cestou tzv. stacionáře. Vedle organizace a podílu na pořádání mnoha regionálních, nadregionálních a celostátních odborných akcí je velká pozornost především týmu intervenční kardiologie dlouhodobě věnováno mezinárodním edukačním akcím.

    „První celoevropskou lékařskou akcí byl v roce 2010 Aalst-Eindhoven-Brno Course on Coronary Physiology nebo také Middle European FFR Workshop, na jehož tradici pracoviště navázalo organizací mezinárodních Centre of Excellence (CoE). Tyto akce jsou určeny pro menší počty již zkušených kolegů, kteří se účastní komplexních intervenčních výkonů přímo na katetrizačním sále. Vzhledem k počtu čtyř až šesti kolegů na CoE je důraz kladen na sdílení zkušenosti a jedná se i pro školitele z řad brněnských intervenčních kardiologů o odborně i společensky velmi zajímavá, interaktivní a otevřená setkání,“ uzavírá doc. MUDr. Petr Kala.

    Zajímavá je tato zkušenost i pro pacienta na operačním stole. Operatér se vám představí, vysvětlí předpokládaný průběh zákroku a očekávaný efekt. Vše se odehrává v uvolněné atmosféře, která posiluje pacientovu důvěru. V podkresu rozhovoru zní tlumená hudba. „Vyberte si, náš play list je bohatý, kromě dechovky máme prakticky všechno, je libo Beatles?“ ptá se mě doc. MUDr. Kala. Za zvuku tónů Yesterday spolu s operačním týmem a zahraničními hosty sleduji jedinečný výkon na veliké obrazovce nade mnou. Obdivuji neuvěřitelnou přesnost zákroku. Řekl bych, že lékař má prsty Paganiniho, žádný falešný tón. Postup zákroku doc. MUDr. Kala přibližuje velmi erudovaným kolegům ze srbského Bělehradu. Jedním z nich je prof. N. Jagić, se kterým doc. MUDr. Kala dlouhodobě spolupracuje na společných mezinárodních projektech.

    „Pane redaktore,“ obrací se operatér ke mně, „ta vaše tepna je v daleko lepším stavu než jsme čekali. Angioplastika nebude nutná, spokojíme se s angiografií. Ptáte se, co to je. Srovnal bych to s prací kominíka, který protahuje zanešený komín. Je vidět, že jste disciplinovaný pacient.“ – „Sem tam zhřeším, pane docente.“ – „Ano?“ – „Během těch sedmnácti let od infarktu jsem třikrát začal kouřit...“ – „Tak po čtvrté už nezačínejte. A snažte se trochu zhubnout, ať to své srdce tolik nezatěžujete,“ dodal operatér na rozloučenou. Odvážejí mě z katetrizačního sálu, na řadě je další pacient. Cestou zpět na oddělení si uvědomuji, jak se za třicet let změnily poměry v našem zdravotnictví. K lepšímu. Nechápu stesky a nářky některých z nás. Ostatně, na tom jsem se shodl i se svými dvěma spolupacienty. I když na řadu věcí jsme měli velmi odlišné názory, v jednom jsme se shodli. Péče, kterou poskytují pracovníci IKK Fakultní nemocnice Brno, je příkladná. Od lékařů přes sestřičky až po poslední sanitářku. Taky jsme neváhali a kolektivu zdravotníků vyjádřili písemné poděkování.

LUBOŠ PETŘÍK